Uprostřed měst, obvykle korunovány věžemi, stávají tu mohutné, tu drobné budovy radnic. Tak touhle větou začíná Martin Strakoš své poutavé vyprávění o historii radnice ve Slezské Ostravě.

Jelikož jsem pracoval na grafické podobě knihy a jsem proto subjektivně zainteresovaný, odkážu pouze na stránky knize věnované. A připomenu na nedávno uveřejněný sestřih Interiéry radnice Slezské Ostravy.

Radnice Slezské Ostravy jako vychýlený svorník mezi tradicí a moderností: www.trojhlavy­drak.com/spok/in­dex.php?spok=rad­nice-slezske-ostravy

Tisková zpráva k publikaci

Radnice Slezské Ostravy jako vychýlený svorník mezi tradicí a moderností, SPOK, Ostrava 2008.

Předkládaná kniha je prvním svazkem plánované edice „Architektonické ikony Slezské Ostravy“, zaměřené na architektonické památky jednoho z nejvýznamnějších a zároveň opomíjených obvodů Ostravy. Kniha si dává za cíl pojednat téma – vznik radnice Slezské Ostravy – popularizační formou, ovšem s důrazem na odbornost a s tím spojené obrazové i textové pasáže, které by co nejpřesněji přiblížili čtenářům historické skutečnosti a památku jako takovou. V knize proto nalezneme řadu historických fotografií, plánů a náčrtků z fondů Úřadu městského obvodu Slezská Ostrava, Archivu města Ostravy, Ostravského muzea, Národního technického muzea v Praze, ale i ze soukromých sbírek. Kniha byla řešena v netradiční, avšak výtvarně působivé koncepci. Do textu jsou vloženy pauzovací papíry s přetištěnými plány a náčrtky, ale také reprint jednoho čísla časopisu Architektonický obzor se soutěžními návrhy radniční budovy. Knižní forma je završena typografickou úpravou, odkazující na éru secese, a to jak výše zmíněnou obrazovou částí, tak i uplatněním řady grafických prvků té doby. V limitované a číslované sérii na secesní éru upomene hřbet knihy z typického kovu té doby – z mosazi. Publikace nemá pouze pojednávat o výtvarných otázkách, nýbrž má být sama o sobě výtvarným artefaktem. První knížka výše zmíněné edice je tak na světě. Zasloužili se o ní představitelé městského obvodu Slezská Ostrava, iniciátor knihy Tadeáš Goryczka, autor textu Martin Strakoš, grafik Jaroslav Němec a řada dalších, jímž tímto děkujeme. Následovat bude publikace, zaměřená na vynikající památku funkcionalistické architektury – vilu JUDr. Eduarda Lisky ve Slezské Ostravě. Podobně jako nyní křtěná kniha, i zde bude zaznamenán vývoj rodinného domu a vily na Ostravsku od konce 19. století do poloviny století minulého v širších kulturních souvislostech.

 

Radnice Slezské Ostravy jako vychýlený svorník mezi tradicí a moderností

edice: Architektonické ikony Slezské Ostravy, svazek 1.

autor textu: Martin Strakoš
námět a odpovědný redaktor: Tadeáš Goryczka
příprava a výběr podkladů a archivních materiálů: Tadeáš Goryczka, Martin Strakoš a Jaroslav Němec
fotografie současného stavu: Jitka Horázná
grafická úprava: Jaroslav Němec
jazyková úprava: Radana Lipusová, Martina Němcová Dragonová
překlad resumé: Martyna Radlowska-Obrusnik (polština), Petra Janasová (angličtina), Alena Lacinová (francouzština), Marcela Pařenicová (němčina)
recenzovali: PhDr. Antonín Barcuch, Doc. PhDr. Aleš Zářický, PhD.
vydavatel: SPOK – spolek pro ostravskou kulturu, pro Statutární město Ostrava, Městský obvod Slezská Ostrava
rok vydání: 2008, vydání: první
formát 297×297 mm, 58 stran na křídovém papíře, 8 stran reprintů, 16 výkresů na pauzovacím papíře, vázaná
náklad: 500 ks – z toho 100 číslovaných a signovaných exemplářů s kovovým hřbetem
ISBN 978–80–904096–0–6
Publikaci finančně podpořilo Statutární město Ostrava, Městský obvod Slezská Ostrava

 

Resumé publikace

Radnice Slezské Ostravy jako vychýlený svorník mezi tradicí a moderností, SPOK, Ostrava 2008.

Ostravskem prošla vlna výstavby nových radnic koncem 19. a v první polovině 20. století. K této skupině patří radnice v Přívoze (nyní sídlo Archivu města Ostravy) nebo ve Vítkovicích, ale také mladší a mnohem větší Nová radnice v centru města, tvořící symbol dnešní Ostravy. Doprostřed pomyslné časové osy mezi výše zmíněné památky lze zařadit vznik radnice ve Slezské Ostravě. Její příběh je příběhem emancipace malé vsi Polské Ostravy (roku 1919 přejmenována na Slezskou Ostravu a roku 1920 povýšena na město) se starobylou historií, ale až do moderní doby s nevelkým počtem obyvatel a s rozptýlenou zástavbou. Do staré sídelní struktury, odpovídající zemědělskému charakteru kraje, v 19. století brutálně zasáhlo uhelné dolování, výstavba průmyslových areálů a na ně navazujících dělnických kolonií. Pro účely reprezentace rozhodně nepostačovala roku 1897 novobarokně přestavěná obecní budova. Proto bylo pod vedením tehdejšího starosty ing. Jana Poppeho rozhodnuto o výstavbě nové radnice na pozemku sousedícím se starou radnicí na Zámostí. Počátkem roku 1910 byla uspořádána obcí architektonická soutěž na pořízení návrhu radniční budovy. Druhým místem pod heslem „Hanna“ byl odměněn návrh architekta Viktorina Šulce z Plzně ve formách pozdního historismu. Výstavba nové radnice proběhla v letech 1911–1913 podle upravených plánů, na nichž se spolupodíleli kromě V. Šulce také vedoucí stavebního oddělení obecního úřadu ing. Jaroslav Volenec, jeho asistent František Doležel a stavitel Julius Vysloužil. Výsledná eklektická podoba radnice je založena na kombinaci forem české novorenesance s jinými historizujícími prvky, doplněnými o secesní tvarosloví, převažující zvláště v interiérech. Ačkoli radnice nepředstavuje převratné architektonické dílo, svým vzhledem a měřítkem tvořila s okolními domy malebný a poměrně vyvážený celek. Zhruba v polovině minulého století se v okolí výrazně projevily účinky poddolování. K destrukci poměrně nového zastavění Zámostí přispěl také urbanistický záměr vést pod radnicí při pravém břehu Ostravice průtah městem ve směru sever – jih. To definitivně rozhodlo o nynějším vzhledu této části Slezské Ostravy. Nyní v radnici sídlí Úřad městského obvodu Slezská Ostrava, který ji využívá především k reprezentaci této důležité městské části třetího největšího města České republiky. Budova sama představuje jednu z mála dobře dochovaných památek na městské ambice a modernizační tendence Slezské Ostravy v první polovině 20. století.

Tento článek byl publikován dne 25. 3. 2008 (Úterý) v 1.14v rubrice literatura, architektura. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.