Zahájení provozu Slezské galerie
25. 5. 2008 v 14.02 | autor: Jaroslav NěmecPozvánka – Slavnostní zahájení provozu Slezské galerie a vernisáž výstavy Evropská města v grafice od 15. do 19. století se uskuteční 3. června v 17.00 hodin. Život Slezské galerie slavnostně zažehne Antonín Maštalíř – starosta městského obvodu Slezská Ostrava v přítomnosti generálního konzula Polské Republiky v Ostravě Jerzyho Kronholda. Na vernisáži zahraje hudební skupina Jeseter.
Výstava byla připravena ze sbírek Muzea architektury ve Vratislavi. Jejím tématem jsou grafická vyobrazení evropských měst. Toto téma se objevilo v grafice na konci 15. století v době, kdy se tento mladý obor výtvarného umění dočkal nebývalého rozvoje. Rozvoj knihtisku a s tím související rozšíření knih přispělo k rozvoji ilustrací. Nejprve k tomu sloužila technika dřevorytu, následně mědirytiny, akvatinty a v 19. století i ocelorytiny a litografie. V luxusních vydáních jsou grafiky kolorovány.
V 15. století se v Itálii zrodil humanismus. Šířil se do ostatních částí Evropy a přispíval k objevování blízkých i vzdálenějších částí světa. Vznikaly stále přesnější a hlubší popisy světa a to i ve formě ilustrací, map a panoramatických pohledů, začleněných do kronik a atlasů nebo vydávaných jako samostatné grafické listy. Panoramatické pohledy měly na jedné straně představit co nejtypičtější vzhled zobrazovaného města, na straně druhé takové vyobrazení přizpůsobit obecné představě města, čímž se konkrétní vyobrazení odlišovala od skutečné podoby zobrazovaných měst.
V 16. století se objevují vyobrazení založená na geometrických principech, zobrazující urbanistické danosti konkrétních lokalit. Nový důraz byl kladen na pohledy axonometrické, ukazující města z leteckého pohledu. Od druhé poloviny 16. století se oba způsoby zobrazování měst – panoramatický a axonometrický pohled – tiskly společně.
Od 17. století se město na vyobrazeních stává centrálním bodem historických událostí – obléhání, bombardování, cílem útoků vojsk. Na plánech bitev se město často objevuje jen v rámcových obrysech, jako plocha, ovšem se zdůrazněním obranných struktur a opevnění. V baroku, v souvislosti s důrazem na divadelní efekty života, se stávají panoramatické pohledy zdrojem scén, rozehraných v prvním plánu obrazu. V druhé polovině 17. století se rozšířily panoramatické pohledy – městské veduty, zachycující sídla z nějakého atraktivního pohledu – z mostu, věže, nábřeží a jiné zajímavé lokality. Plány a vyobrazení měst jsou stále podrobnější a důkladnější, slouží jako orientace a informace tehdejším cestovatelům, předchůdcům dnešních turistů.
Stále větší pozornost věnovaná historii stála u zrodu plánů a pohledů „rekonstrukčních“, které měly za úkol zobrazit zaniklý vzhled míst v dobách, pro něž neexistovaly žádné historické předlohy.
V našem putování projdeme Evropou od Bosporu až po Velkou Británii a od Iberského poloostrova až po Skandinávii. Na 120 rytinách si můžeme prohlédnout na 90 měst, vyobrazených na panoramatických pohledech, plánech a leteckých pohledech od konce 15. do první poloviny 19. století. Nejmladší obrazy těsně předcházejí vlně prudké industrializace, která zcela proměnila vzhled převážné většiny evropských měst od druhé poloviny 19. století do dneška. S ohledem na místo, kde je výstava pořádána, byla rozšířena o několik pohledů zachycujících podobu Moravské Ostravy v 19. století, kdy docházelo k radikální proměně města a příměstské krajiny v důsledku prudké industrializace a na to navazující urbanizace. Řada vystavených rytin pochází ze známých nakladatelství a knižních děl, jakým je například Světová kronika Hanse Schedela z 15. století s prvním známým pohledem na Prahu nebo mědirytiny ze 16. století, pocházející ze známého díla Města světa od G. Brauna a F. Hogenbergera, rytiny ze 17. století od M. Meriana z knihy Theatrum Europaeum, De rebus a Carolo Gustavo gestis… S. Puffendorfa, Regni Poloniae Magnique Ducatus Lituaniae… A. Cellariuse nebo Tesaurus PhiloPoliticus D. Meissnerse, až po akvatinty, vydávané v 18. století M. Engelbrechtem, G. B. Probstem nebo J. D. Schleuenem. Podkladem jim byly kresby slavného slezského kreslíře a kartografa Fridricha Bernharda Wernera. Je třeba také vzpomenout cyklus akvatint vydaných J. Wolffem a vytvořených podle kreseb dvorního habsburského umělce Paula Deckera. Najdeme zde rytiny vydané v Paříži, Londýně, Římě a Amsterodamu, signované známými rytci a kreslíři, ale také rytiny anonymní, nesignované, bez možnosti určit přesnější původ či autorství. Zobrazená města jsou také tak rozdílná. Některá se zachovala do naší doby téměř beze změny, včetně historických budov, zobrazovaných na grafických listech. Jiná města byla zcela přestavěna a některá byla v důsledku válečných operací srovnána se zemí a znovu vystavěna. Některá zůstala malými provinčními sídly, dosud sevřenými opevněním, jiná se proměnila v obrovské aglomerace. Většina z nich je vepsána do evropské kulturní krajiny.
Výstava ze sbírek Muzea architektury ve Vratislavi a doplněna ze sbírek Ostravského muzea Kurátoři výstavy: Beata Fekecz Tomaszewska, Tadeáš Goryczka
Provozovatel galerie: Statutární město Ostrava, Městský obvod Slezská Ostrava Patronát výstavy: Jerzy Kronhold – generální konzul Polské republiky v Ostravě
Zřízení výstavních prostor v budově Slezskoostravské radnice je třeba chápat jako kladný čin vedení městského obvodu Slezská Ostrava, jenž přispěje k rozšíření kulturní nabídky této části města. Komorní forma provozu galerie představuje vyvážené a adekvátní využití památkově chráněného objektu. Galerie umožní výraznější vtažení historické budovy radnice do společenského života města i mimo úřední dny. V neposlední řadě uvedené rozhodnutí navazuje na původní program budovy, jak byl postulován v soutěžních podmínkách předcházející soutěži z roku 1910. Slezská galerie přivede do radničních prostor kulturní aktivity, svým přesahem propojující naše město s jinými regiony Evropy jak z perspektivy historické, tak i z hlediska přítomnosti.
Programový profil galerie vychází z potřeb našeho regionu. V situaci, kdy centrum Ostravy prochází obnovou, v době, kdy se připravuje budování nové centrální čtvrti na území Karoliny a kdy se objevují návrhy na využití industriálních objektů tzv. dolní oblasti Vítkovic, je zřejmé, že architektura se dostává do centra pozornosti odborné i laické veřejnosti. Architektura nejen jako stavění, nýbrž v nejširším slova smyslu jako umělecká snaha vnímat svět, prostor a čas jako místo pro lidskou představivost a fantazii. Dosud se žádná galerie na Ostravsku neprofilovala uvedeným směrem. Architektonická tématika se v programu galerie bude objevovat v celé šíří jako souhrn nejrůznějších výtvarných projevů od prezentace současné i historické architektury až po instalace či fotografické výstavy.
Uvedené pojetí tedy nevylučuje z programu galerie žádnou formu výtvarného umění, avšak umožňuje uchopit a rozpracovat prezentaci výše zmiňované tématiky tak, aby architektonické výstavy, přednášky a další doprovodné aktivity byly natrvalo spojeny s výstavními prostorami Slezskoosravské radnice.Slezská galerie, Těšínská 35, Slezská Ostrava | Provozní doba: út–pá 10.00–18.00 hodin | so–ne 10.00–16.00 hodin | tel.: +420 599 410 426 | galerie@slezska.cz
