jarnemec.com/blog

Na samém začátku největšího ostravského staveniště se připravuje stavba obchodně-kancelářské budovy. Společnost Multi Development a firma PASSERINVEST GROUP, a. s., se spojily při vzniku společného projektu „Nová Karolina Park“. Objekt má obohatit „severomoravskou metropoli především o administrativní plochy doplněné o obchody a stravovací možnosti.“ Projekt se pyšní velkými čísly: „25 000 m² kancelářských ploch špičkové kvality v 6 nadzemních podlažích“, „parkoviště pro téměř 280 stání“, „přízemí nabídne 4 000 m² obchodních prostor“. Na vizualizacích se autoři chlubí zejména efektním průchodem k ještě mohutnější stavbě „chrámu konzumu“. Jsou tato čísla a „architektonické“ efekty opravdu nosnou myšlenkou? V tiskové zprávě se hovoří o budově, která „je urbanisticky citlivě zakomponována do stávajícího rázu okolních budov“. Tato propagační slova jsou však stejně bezobsažná jako celý návrh. Jediné, čeho nejsou schopni je právě urbanismus a kvalitní architektura. „Architektonický návrh projektu Nová Karolina Park vzešel z dílny CMC architects od autorů Víta Másla a Davida R. Chisholma. Generálním dodavatelem projektu je společnost PSJ, stavba projektu byla zahájena 6. října letošního roku a dokončení výstavby je plánováno na první pololetí roku 2010.“ PasserInvest/ECE se účastnili i „developerské soutěže“ na prodej pozemků na Karolině, neuspěli. Do projektu zastavění Karoliny se však tímto vracejí. Který „zhrzený nápadník“ to bude příště?

Citlivou urbanistickou studii, vyšlou z mezinárodní regulérní urbanisticko-architektonické soutěže, však minulé vedení magistrátu smetlo se stolu a pozemky budoucího „nového centra“ byly prodány všehoschopným developerům. Nemíním se zde již k tématu opravdu promarněné urbanisticky kvalitní studie vracet. Nemíním ani opakovat již proběhlé diskuze k neregulérnosti „developerské soutěže“, vynálezu ostravských radních. K ilustraci problematiky tématu může posloužit článek Jana Havleny: „Co si Ostravané mají myslet o Karolině a „svých" politicích?“. Téma dobře zpracoval ve svém článku „Problémy s ostravskou Karolinou“ pro týdeník A2 Martin Strakoš. Pro stejný týdeník shrnul i další dění v článku „Hlavně že se bude stavět“. A o to tu vlastně jde. „Však si tam každý něco postavíme…“, nic víc. Vytvoření užitné plochy bez obsahu.

Jako celek působí stavba „Nová Karolina Park“ všeobecnou známostí – znáte to, ten pocit, že „tohle jsem již někde viděl“. Stavba se hodí spíše na periferii. Něco obdobného lze vidět například kolem vídeňských výpadovek. Kdyby takto vypadala třeba nedávná dostavba Shoping Parku v Ostravě – Zábřehu, bylo by to o něčem jiném. Tam tahle „tuctovka“ může získat i estetické kvality, ale v samém centru města jde o stavbu neměstotvornou, stejně jako projekt „chrámu konzumu“ opodál. Ten připomíná spíše zvětšený kulturní dům normalizačního sídliště, než cokoliv jiného. Spíše „školní“ cvičení než tvůrčí architektonická myšlenka. Je nám předkládán dojem ulice, náměstí, průchodů, ale tvořený bez tvůrčího ducha. Stejně jako nové obchodní centrum, tak i „Nová Karolina Park“, se snaží vzbudit dojem monumentální architektury. Architektonický monument se však netvoří velikostí, ani jej nelze vytvořit mechanickým zvětšením.

Jediná „architektonická“ myšlenka prosklené hmoty „Nová Karolina Park“ je průchod. Ten má být dvojitou bránou s vnitřním průchozím nádvořím. Dalo by se napsat, že jde o zajímavý nápad, ale jde o nápad propracovaný? Byly zváženy všechny možnosti průhledové osy? Nebo jen vyprojektován a rozveden původní nápad avizovaný již v ideových studiích? Proč průhled není namířen spíše  k hlavní tepně – křižovatce Nádražní a 28. října, ale místo toho hledí do další fádní stavby vedle? Předložené vizualizace spíše potvrzují sídlištětvornou (ne)architekturu, kvalitnímu urbanismu a architektuře na hony vzdálenou. Jde o tendenční zástavbu obdobného charakteru jako byly normalizační zástavby s kulturními domy, jen slovo „kulturní“ se změnilo na „obchodní“ a „dům“ na „park“ či „centrum“.

Nerespektování jakýchkoliv pravidel lze vysledovat i v názvu nové budovy – „Nová Karolina Park“. Není to tak dávno co se filolog Petr Fidelius zamyslel nad obdobnou jazykovou hrůzou v případě pražských staveb: „(…) na uvolněném pozemku že má vyrůst cosi, co se bude nazývat Futurama Business Park. Netěšme se však na žádný ‚obchodní parčík‛ (…) za první republiky se v Praze stavěly obchodní paláce, dnes se tu zřizují byznys parky… Kam se jen podělo naše někdejší sebevědomí, jehož přirozeným výrazem byly též jisté jazykové usance? Opravdu zmizelo v nenávratnu?“

Nakonec vlastně „Nová Karolina Park“ ukazuje stejnou schopnost adaptace developerů jako lze vypozorovat u politiků. Je jedno kdo vyhraje, kdo je zvolen, nakonec se mezi sebou všichni nějak domluví. Soutěž či volby jsou pro ně jen „nutné zlo“, které musí nějak přežít a pak mohou být zase „všehoschopní jánabráchysti“. Ale jak napsal Martin Strakoš v již citovaném článku z roku 2006: „Další vývoj území bude beztak záviset na světové ekonomické situaci, takže nynější plány mohou být klidně vzdušnými zámky.“ Takže vzhledem k současné světové ekonomické situaci svítá Ostravě naděje…

Text (v mírně upravené verzi) vyšel na OstravaBlog.cz pod názvem „Nová Karolina Park jako průchod k chrámu konzumu“

Vizualizace „Nová Karolina Park“ na OstravaBlog.cz v článku D. Vlasakudise Na Nové Karolině začala výstavba obří kancelářské budovy

Další informace o kauze Karolina naleznete na stránkách o. s. Za starou Ostravu

Tento článek byl publikován dne 12. 10. 2008 (Neděle) v 22.16v rubrice architektura. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.