jarnemec.com/blog

[psáno pro Ostravablog.cz] Oskar Oehler (Olár) a Lubomír Šlapeta jsou významné osobnosti české meziválečné architektury a Ostrava měla to štěstí, že jediné jejich společné dílo vytvořili v letech 1963–1967 ve Vítkovicích. Jedná se o budovu (Nového) ředitelství Vítkovických železáren Klementa Gottwalda v Ruské ulici.

Jde o stavbu v duchu československé varianty pozdního internacionálního stylu – tzv. Bruselského stylu. Hlavní budova je charakteristická svým výrazným rámem ve tvaru obraceného L, který způsobuje pocit, že zbylá hmota levituje. Tento motiv objemového orámování Oskar Olár použil již v roce 1945 v plánech na urbanistickou přestavbu Moravské Ostravy a zejména při návrhu Administrativní budovy dusíkárny Ostravských chemických závodů v roce 1947. Teprve však o dvacet let později mohl tento prvek odlehčující hmotu celé stavby realizovat. Obdobný motiv lze spatřit třeba v díle Ericha Mendelsohna, zejména v jeho berlínském Columbus Haus (1931–1932). Vedlejší křídlo, poliklinika, má svou charakteristiku danou předsazenou střešní římsou. Obě budovy jsou spojené krčkem a dohromady vytvářejí v půdorysu tvar T. Hru tvarů mezi oběma křídly doplňuje kompozitní členění pásu oken. U vyšší hlavní budovy je členění horizontální, u nižšího křídla s poliklinikou naopak vertikální. Vzniká tak zajímavý kontrast mezi robustností a křehkostí, mezi plnou plochou a prosklenou.

Oskar Oehler (Olár) (katalog) a Lubomír Šlapeta (katalog) využili své typické vyjadřovací prostředky, pouze zaměnili své původní oblíbené materiály za nové. Keramický obklad nahradil lomové kamenné zdivo, které lze vidět např. na Liskové vile ve Slezské Ostravě, která byla letos vyhlášená Národní kulturní památkou. Závěsová průčelí či výplně s opaxitových skel nahradily plochy z obyčejného skla.

Oskar Olár k budově v roce 1972 v dopise Vladimíru Šlapetovi dodává: „Na ostravské, poněkud nejisté půdě (poddolováním) dosud však hrdě stojí objekty realizované podle mého uvodního projektu: kovárna pro HUKO, nyní postavená v Kunčicích a administrativní budova VŽKG ve formě T (jedno křídlo snad osmipatrové, druhé nižší. Slyšel jsem, že žlutě obložená stavba byla dodatečně přeadaptována pro gener. Ředitelství ‚s přesvědčivě fungující vstupní partií‘).“

Tato ukázka kvalitní architektury by si zasloužila větší pozornost, než dnes má. Jde o významnou stavbu české architektury šedesátých let v Ostravě a její hodnota je znásobena účastí obou významných architektů. Při každém novém setkání lze najít nové překvapení – okouzlení, působí velkoryse, zároveň však lehce, má v sobě rozmanitost, plní funkci, ale splňuje i estetické hodnoty.

[psáno pro Ostravablog.cz – vyšlo 6. 11. 2008, 0:00 ]

černobilá fotografie je převzatá ze stránek vydavatele publikace ELLY A OSKAR OEHLEROVI/OLÁROVI Obecní dům Brno, 2007 viz www.obecnidum­brno.cz/oehle­rovi.html 

barevná fotografie je z 21. 5. 2005 – autor fotografie: Antonín Dvořák

Fotogalerie k článku na OstravaBlog.cz

foto pro OstravaBlog.cz Werner Ullmann

 

Martin Strakoš: Bruselský styl na Ostravsku I.

Poznámky k architektuře a umění 50. a 60. let 20. století u příležitosti 50. výročí výstavy EXPO 58 v Bruselu v časopise Protimluv 1–2/2008

Publikace k tématu – vydavatel Obecní dům Brno:

Tento článek byl publikován dne 6. 11. 2008 (Čtvrtek) v 13.38v rubrice architektura. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.