jarnemec.com/blog

Tímto zavěšením mého veřejného protestu proti plánované demolicí nádražní budovy v Ústí nad Orlicí chci upozornit na další zrůdnost ve jménu „modernizace“ a podpořit tak svůj podpis pod peticí.

V Ostravě se měl letos asanovat soubor staveb Wunibalda Deiningera, budovy naštěstí zatím stojí. Viz Hotel Palace aneb stavby architekta Wunibalda Deiningera jako barometr společenských změn v Ostravě.

Nedávno jsem psal o Budově ředitelství Vítkovic, pomníku dvou architektů, i o této budově se mluví téměř v minulém čase.

Jde vidět, že slova jako „adaptace“ a „rekonstrukce“ jsou pro mnohé lidi cizí pojmy. A jakákoliv „úcta k historii“ je dnes jen archaická fráze. 

Přikládám text k tématu nádražní budovy v Ústí nad Orlicí:

PF 2009

…

Od doby spuštění petičního webu uplynuly 2 měsíce a mým zachráncům se podařil velký kus práce. O tomto, nebojím se říci, zločinném plánu, se dozvěděla celá republika i okolní země. Řada Čechů žijících Anglii, USA, Novém Zélandě, dokonce i v Panamě a dalších zemích byla tímto záměrem pobouřena natolik, že svůj protestní podpis rovněž připojili k petici.

Díky ČTK, České televizi (pořad Reportéři ČT), MfDnes, Deníku, Týdnu a dalším médiím, se o kauze mého zbourání začalo hovořit i v odborných kruzích. Svůj protestní nesouhlas projevili architekti, profesoři, děkani, umělci a další uznávané osobnosti. Svůj protestní dopis českému ministru kultury odeslal i v Polsku uznávaný prof. Januszevski, který je vedoucím Polského výboru Mezinárodní komise pro ochranu průmyslového dědictví. Svým odporem proti mé demolici se netají ani dr. Jan Rywik, ředitel Mezinárodního festivalu filmů a televizních pořadů o technických a průmyslových památkách Techné Ostrava.

Správu železniční dopravní cesty, s. o., která je investorem stavby, to však nezajímá. Považují moji záchranu za směšnou snahu o něco, o čem je již rozhodnuto. České dráhy, a.s. od projektu mé demolice doslova dávají ruce pryč, když říkají, „my s tím nemáme nic společného, to je investiční akce SŽDC, s. o.“

Ministerstvo kultury ČR konstatuje, že jsem cenná a do značné míry ojedinělá stavba. Ale že je ve veřejném zájmu místo mně postavit železo-betonovou náhradnici, jejíž vzhled unikl na veřejnost velmi složitou cestou. Vizualizaci si můžete prohlédnout zde: www.stop-demolici.wz.cz/in­dex.php?cmd=fo­to-nadrazi&type=vi­zualizace

Moji zachránci začali spolupracovat s dokumentaristkou Olgou Sommerovou, která má k Ústí nad Orlicí vřelý vztah. Musím prozradit, že paní Olga má ráda nejen toto krásné město, ale i mě. Velmi se jí líbím. Hovoří o mě, jako o staré dámě. Hovoří o mně s pokorou, která chybí dnešnímu dravému managementu SŽDC, s. o. Chce za moji záchranu bojovat s velkým nasazením i odvahou, která naopak chybí Ministerstvu kultury ČR a Českým drahám, a. s.

Na moji záchranu má v lednu vzniknout nové občanské sdružení, na jehož ustavující schůzi Vás tímto srdečně zvu. Včas Vás budu o termínu konání informovat.

Prosím, nevzdávejte se naděje na spravedlnost, čistou mysl a prozřetelnost našich mocipánů.

Přeji Vám požehnané Vánoční svátky a úspěšný rok 2009.

V úctě,

Vaše nádražní budova v Ústí nad Orlicí, narozená v roce 1874.

www.stop-demolici.wz.cz

Korespondence s ing. Janem Komárkem (generálním ředitelem SŽDC, s. o.)

Text mého e-mailu z 23. 12. 2008 (9:09):

Vážený pane řediteli, SŽDC,s.o. v rámci modernizace tratě plánuje demolici stávající budovy ŽST Ústí nad Orlicí. Proti tomuto plánu se zvedla velká společenská nevole. Již více jak 12.000 občanů ČR nesouhlasí se záměrem demolice této historické budovy. Vyzývám Vás, aby SŽDC,s.o. upustila od plánu demolice budovy a hledala řešení, které by bylo šetrnější ke kulturnímu dědictví naší země.

Do nového roku Vám přeji odvahu postavit se proti likvidaci naší kulturní historie.

Jaroslav Němec Ostrava

Odpověď z 23. 12. 2008 (13:28):

Dobrý den, pane Němec,

děkuji Vám za Váš dopis, i když z něho, po pravdě řečeno, zase tak velkou radost nemám.

I já jsem například v TV sledoval pořad o zamýšlené demolici výpravní budovy. Poněkud mě zarazilo, že z vystoupení našeho mluvčího zcela „zmizely“ jakékoliv argumenty hovořící pro demolici. Mohlo to být pro veřejnost jistě zajímavější pro uvažování. Víte, ono to není nikdy jenom černé, stejně jako to není ani jenom bílé. Stejně jako v životě je to většinou spíše jakási směsice šedi. Pokusím se Vám,alespoň v krátkosti, vysvětlit můj názor na celou věc. Omlouvám se za stručnost vyplývající z jiných povinností a možná obecnost některých argumentů, pokud bude zájem doplním později. Doporučujete hledat „jiná akceptovatelná řešení“ pro zachování stávající budovy v Ústí nad Orlicí. Chci Vás ujistit, že takovéto hledání již proběhlo, a nejen v poslední době ! Byla zpracována celá řada studií, které zvažovaly pro a proti jednotlivých variant. Každá z variant měla vždy svoje výhody a nevýhody. Nepochybně existuje varianta zachování stávající výpravní budovy, ale vždy pouze za cenu výrazné deformace parametrů tratě. Železnice si jistě váží obrovských finančních prostředků, které získává, a je jistě naší povinností, aby efekt z nich plynoucí pro železnici byl co možná největší. Redukce rychlosti a s tím spojené znehodnocení přínosu okolních, již dohotovených úseků, pravděpodobně za takový efekt považovat nelze. Pokud by to bylo možné, já osobně bych jistě dal přednost zachování co největšího podílu staveb našich předků. Postavili ty tratě skutečně parádně, byli to úžasní „frajeři“, kteří viděli do budoucnosti a kteří svoje plány realizovali s vizí železnice na desítky let dopředu. Všechno však má svoje hranice a některé části staveb už prostě se železnicí 21.století nekorespondují, ať děláme co děláme. Jsem přesvědčen, že i stavitelé našich železnic z dřívější doby by i dnes preferovali spíše pohled do budoucnosti před zakonzervováním svého díla, byť sebevíce tehdy svoji dobu předbíhající. Nemyslete si, že nám to taky není líto. U celé řady památek se nám snad podařilo historii zakomponovat i do současnosti…tam kde to jde a především tam, kde to je rozumné. V případě Ústí nad Orlicí to spíše rozumné není. Přiznávám, že i na železnici v minulosti „zmizelo“ pár památek, které mohly a měly být zachovány, přestože rozumné řešení existovalo. Obávám se, v našem případě to rozumné řešení k dispozici nemáme.

Že již více jak 12.000 občanů vyjádřilo svůj nesouhlas s demolicí, to je jistě výsledek naší chyby. Chyby, že jsme nedokázali důsledně informovat o důvodech a o souvislostech. Pokud by byly mezi lidmi informace a důvody, věřím, že ve skupině skutečných příznivců železnice (zejména té budoucí) by odpůrců demolice minimálně ubylo.

S prosbou o pochopení, s pozdravem a s přáním krásných vánočních svátků posílá

Jan Komárek

Má odpověď z 23. 12. 2008 ():

Dobrý den, děkuji za Vaší odpověď. Prosím tímto o povolení zveřejnění Vašeho e-mailu na mém blogu.

Nejsem zastánce konzervace za každou cenu, ale myslím si, že budova nádraží v Ú. n/O. za námahu a hledání podmínek pro adaptaci či rekonstrukci stojí. Ano bude to chtít mnoho kompromisů a hlavně hledání nových řešení. Že dnes nemáte (??) rozumné řešení neznamená, že neexistuje. Znamená to jen výzvu, že vhodné řešení je nutné teprve najít.

Navíc dle zveřejněného návrhu, nová budova je velice špatná a architektonicky nezajímavá, dokonce užití slova „architektury“ je v tomto případě spíše urážkou tohoto tvůrčího odvětví.

S pozdravem Jar. Němec

Odpověď z 23. 12. 2008 (14:08):

Se zveřejněním mé odpovědi, i když to není žádné myšlenkové veledílo, ale rychle psaná odpověď, jak jsem ji cítil při psaní, samozřejmě, souhlasím, pokud bude použita jako celek. Současně bych Vás chtěl poprosit o doplnění následujícího názoru, který je vlastně odpovědí na Vaši poslední poznámku.

Ani já nesdílím jakékoliv nadšení z navržené podoby nové budovy. Považuji ji dokonce za ne příliš šťastnou. Zadal jsem již úkol mým spolupracovníkům, aby zvážili rozhodně důstojnější podobu, která by ač v menších rozměrech s ohledem na současnou potřebu splnila požadavky jak na funkčnost, tak na architektonické vyjádření bližší původní podobě a bližší okolní krajině a místní situaci. Na splnění mého úkolu zatím trvám, i když mi byl sdělen názor, že současný návrh vychází vstříc požadavku města. Ještě si to osobně ověřím!

S pozdravem a s poděkováním za Váš zájem o železnici posílá

Jan Komárek

Tento článek byl publikován dne 22. 12. 2008 (Pondělí) v 16.50v rubrice architektura. Komentáře můžete sledovat přes RSS 2.0 kanál. Můžete zanechat komentář nebo trackback z vašeho webu.